Rozhovor předsedkyně představenstva NRI Barbary Pošívalové pro web Ekonomický magazín
Barbara Pošívalová je předsedkyně představenstva Národní rozvojové investiční, a.s. (NRI), dceřiné společnosti Národní rozvojové banky, a.s. Ve financích a investicích se pohybuje už 27 let. Před příchodem do čela NRI působila mimo jiné ve společnostech Generali Investments CEE, NN Investment Partners, Erste Private Banking České spořitelny, Credit Suisse investiční společnosti v ČR a později i v Credit Suisse Private Bank v Curychu.
„Národní rozvojová investiční dnes spravuje investiční programy státu, které cíleně podporují českou ekonomiku napříč sektory – od malých a středních firem na kapitálovém trhu a podpory inovací až po rekultivaci brownfieldů nebo financování projektů dostupného nájemního bydlení. Nejde jen o investování peněz, propojujeme veřejný zájem se soukromým kapitálem tam, kde to dává dlouhodobý smysl,“ říká Barbara Pošívalová.
Letos v lednu NRI a Burza cenných papírů Praha podepsaly dohodu o spolupráci. V čem tato spolupráce spočívá?
Spolupráce je zaměřena na podporu kapitálového financování českých firem prostřednictvím trhu START Pražské burzy. Náš NRI IPO fond 2025+ kapitálově vstupuje do nových emisí akcií malých a středních podniků, nejde o dotaci, ale o investici státu realizovanou za standardních tržních podmínek. Podíl NRI je omezen na maximálně 30 % objemu emise a 80 mil. Kč v rámci jednoho IPO, tak aby zůstala zachována převaha soukromého kapitálu. Smyslem je dodat trhu likviditu a důvěru, nikoli ho nahrazovat. Tento program byl připraven ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a navazuje na předchozí úspěšný program IPO fond, který skončil v roce 2023. Tehdy NRI zainvestovala do čtyř firem a dvě z nich už jsou dnes na hlavním trhu Pražské burzy (Primoco UAV SE a KARO Leather).
Nový fond NRI se zaměřuje na firmy do 500 zaměstnanců. Co si od toho stát slibuje?
Stát v tomto nástroji spatřuje jednu z možných podpor malých a středně velkých podniků, tak jak je to běžné ve vyspělých zemích světa. Kapitálový vstup umožňuje firmám financovat růst bez nadměrného zadlužení a zároveň systematicky rozvíjí český kapitálový trh. Tento způsob financování je vhodný pro růstové startupové firmy již v pozdější fázi svého vývoje, které mají již stabilní cash flow, zajímavý obchodní příběh s vidinou další expanze. Motivací tohoto programu je zvýšit počet akciových titulů na Pražské burze, dodat kapitálovému trhu likviditu, to má následně pozitivní dopad například i do rozšířené možnosti investování například alternativních účastnických penzijních fondů, pojišťoven, bank či jiných asset managerů a správců podílových fondů.
Jaké rozvojové programy připravuje vaše společnost?
Národní rozvojová investiční dnes spravuje investiční programy státu, které cíleně podporují českou ekonomiku napříč sektory – od malých a středních firem na kapitálovém trhu a podpory inovací až po rekultivaci brownfieldů nebo financování projektů dostupného nájemního bydlení. Nejde jen o investování peněz, propojujeme veřejný zájem se soukromým kapitálem tam, kde to dává dlouhodobý smysl.
NRI má v současné době ve správě devět programů, z toho dva jsou už v divestiční fázi. Nutno podotknout, že naše zaměření je poměrně široké. Kromě již zmíněného IPO fondu 2025+ a tedy podpory malých a středně velkých firem v rámci veřejného kapitálového trhu, je NRI aktivní např. v oblasti real estate. Máme již třetí program rekultivace brown fieldů v Moravskoslezském kraji a jsme těsně před zainvestováním do dostupného nájemního bydlení prostřednictvím koinvestičního fondu se soukromým investorem – Českou spořitelnou. Zde jsme se inspirovali úspěšnými příklady ze zahraničí jako například Slovenska. Fond bude developovat a následně spravovat byty v režimu dostupného nájemního bydlení, které budou určeny pro vybrané profese, jako jsou učitelé, hasiči, policisté, zdravotní personál nebo pro vybrané mladé domácnosti. Podmínkou je, že výše nájemného nesmí překročit 90 % standardního tržního nájemného v dané lokalitě.
V neposlední řadě NRI zprostředkovává i některé důležité investice pro ČR – např. do NATO Inovačního fondu nebo ve spolupráci s Evropským investičním fondem v oblasti venture capital fondů. V budoucnu bychom se rádi mnohem více zaměřili na podporu českých startupů mimo veřejný kapitálový trh, především prostřednictvím venture capital fondů a později případně i přímými investicemi. Ve velmi brzké době vybereme vítězné venture capital fondy v našem dalším programu na podporu ukrajinských startupů v ČR.
Jak moc se liší svět investic v ČR a USA a jinde ve světě?
Liší se z mého pohledu poměrně výrazně. Základní rozdíl je ve velikosti, regulaci, historii a vyspělosti kapitálového trhu. Spojené státy mají nejširší a nejlikvidnější kapitálový trh na světě, kde je investování běžnou součástí ekonomiky, firem i fyzických osob. Kapitál je tam dostupnější, rychlejší a investoři jsou zvyklí podstupovat vyšší riziko. Evropská unie (a tedy i ČR) využívají harmonizovanou detailní regulaci se silnou ochranou investora.
V USA je dlouhodobě zakořeněná investiční kultura – investování do akcií, fondů nebo startupů je naprosto běžné a neúspěch je vnímán jako zkušenost, nikoli jako stigma. Investoři jsou ochotnější riskovat a podporovat inovace i ve velmi raných fázích.
V Česku a obecně ve střední Evropě je kapitálový trh mnohem menší a historicky méně využívaný, centralizovaný pod dohled jednoho regulátora. Firmy jsou stále výrazně závislé na bankovním financování a vstup na burzu nebo práce s vlastním kapitálem je spíše výjimkou než standardní cestou růstu.
Čeští investoři jsou tradičně konzervativnější. Upřednostňují jistotu, nemovitosti nebo bankovní produkty. To ale neznamená, že by neuměli investovat – spíš jim dlouho chyběla zkušenost, důvěra v kapitálový trh a dostatek kvalitních příležitostí. Investiční kultura se postupně zlepšuje, roste počet investorů i firem, které kapitálový trh vnímají jako reálnou cestu růstu. Je to dlouhodobý proces, ale směr je správný.
Je Evropa konkurenceschopná?
Z mého pohledu Evropa je do určité míry konkurenceschopná z hlediska historické průmyslové základny, know-how i lidského kapitálu a jeho potenciálu, ale zaostává ve schopnosti financovat růst a inovace přes kapitálové trhy. Evropské domácnosti disponují vysokým objemem úspor, ale významná část těchto prostředků zůstává v tradičních bankovních produktech. Oproti USA je Evropa více závislá na bankovním financování, což omezuje flexibilitu a schopnost rychle reagovat na nové příležitosti. Právě proto je zásadní větší podpora rozvoje evropského kapitálového trhu a efektivnější mobilizace soukromých investic. Pokud vše zohledníme, tak celkově bohužel Evropa výrazně zaostává za USA například v počtu startupů. Podle zveřejněné analýzy České startupové asociace vzniklo v roce 2025 v Evropě zhruba 201 startupů na 1 milion obyvatel, zatímco v USA to bylo 512 startupů na 1 mil. obyvatel. Rozdíl je řádově výrazný ve prospěch USA.
Je v ČR dost soukromých investorů?
Z mého pohledu se situace v posledních letech výrazně zlepšuje. Začínají se objevovat a být aktivní Venture Capital/ Private Equity fondy. Alternativní účastnické penzijní fondy už se začínají porozhlížet a provádět první investice, některé banky už jsou v této oblasti také aktivní například Česká spořitelna. Kde vidím potenciál a nedostatek kapitálu, je právě v raných fázích rozvoje firem nebo v oblasti tzv. tech transferů (přechod nápadů a vynálezů z našich univerzit do komerčního světa). Toto je oblast, kde by NRI chtěla být v blízké době aktivní – kapitálově pomoci českým startupům v rané fázi jejich vývoje formou investování přes venture capital fondy.
Naučili se Češi více investovat?
Ano, jednoznačně. A potvrzují to i tvrdá data. Podle oficiální tiskové zprávy Asociace pro kapitálový trh (AKAT) dosáhl ke konci roku 2025 celkový objem majetku investovaného prostřednictvím členů AKAT v České republice více než 3,7 bilionu korun. Jen ve fondech kolektivního investování bylo aktiv pod správou 1,41 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 18 %, tedy o 218 miliard korun. Objem investic ve fondech kolektivního investování se za poslední tři roky téměř zdvojnásobil.
Nejrychleji přitom rostly nemovitostní, akciové a smíšené fondy, což ukazuje na vyšší ochotu investorů přijímat vyšší tržní riziko (v případě akciových a smíšených fondů) a investovat dlouhodobě. Souvisí to bezesporu i s trendem postupného dlouhodobého snižování úrokových sazeb, kdy investoři jsou ochotni podstoupit částečně i vyšší riziko, aby dosáhli vyššího zhodnocení.
Z dlouhodobého pohledu je trend ještě výraznější. Za posledních deset let se objem majetku ve fondech více než několikanásobně zvýšil a investování se postupně stává běžnou součástí finančního rozhodování domácností. Důležitým signálem změny chování je také dlouhodobý investiční produkt (DIP), který měl ke konci roku 2025, po dvou letech uvedení na trh, přes 218 tisíc uzavřených smluv. To ukazuje, že Češi začínají systematicky řešit dlouhodobé investování a zajištění na stáří.
Kdo je podle vás kvalifikovaný investor?
Pojem kvalifikovaný investor je přesně definován Zákonem o investičních společnostech a fondech (ZISIF) a lidem, kteří se pohybují ve světě investic, není třeba asi podmínky zdůrazňovat. Pro fyzické osoby platí minimální výše investice jeden milion korun a podmínka splnění testu vhodnosti a poučení o vyšších rizicích. Automaticky se za kvalifikované investory považují finanční instituce, jako jsou penzijní fondy, pojišťovny, obhospodařovatelé fondů a podobně.
Co dnes investorům nejvíce chybí?
Těžko říct. Nejčastěji asi chybí trpělivost a dlouhodobý pohled. Investoři dnes čelí obrovskému množství informací, rychlým tržním výkyvům a okamžitým očekáváním. Přitom skutečné zhodnocení kapitálu vzniká v čase.
Poslední roky byly extrémně volatilní – pandemie, inflace, geopolitické napětí i změny měnové politiky. Přesto objem investic v Česku dlouhodobě rostl a dosahoval rekordních hodnot. To potvrzuje, že dlouhodobá strategie funguje i v náročném prostředí.
Může v budoucnu investovat i umělá inteligence?
Umělá inteligence už dnes investování výrazně ovlivňuje. Pomáhá s analýzami, řízením portfolií nebo hodnocením rizik. V tomto smyslu je velmi silným podpůrným nástrojem.
Strategická investiční rozhodnutí ale podle mého názoru zůstanou i nadále na lidech. Investování není jen o datech, ale také o odpovědnosti, hodnotách a pochopení širšího kontextu. AI může procesy velmi zefektivnit, ale odpovědnost za kapitál a jeho dopad musí zůstat lidská.
Měl by být na školách zaveden předmět investování?
Ano, naprosto souhlasím. Děti jsou velmi zvídavé a učenlivé, jsou ovlivněny prostředím, kde vyrůstají. Pokud doma s rodiči nebo ve škole mají možnost si povídat o investování nebo hrou vyzkoušet různé aplikace, tak je to z mého pohledu výborná a užitečná věc. Jde o to, aby se naučily základní principy o tom, co je to hodnota peněz a investování. Aby znaly spořící účet, akcie, dluhopisy, věděly, co je úrok a podobně.
Naše banky tomu také velmi napomáhají svými programy a aplikacemi finanční gramotnosti.
Jak se svět financí změnil za 27 let vaší praxe?
Díky za tuto otázku, připadám si už jako opravdový pamětník. (smích) Změnilo se toho poměrně hodně. Digitalizace zásadně zjednodušila investování – dnes lze investice sjednat online nebo prostřednictvím mobilních aplikací, bez složité administrativy. Výrazně se rozšířily nové třídy aktiv, včetně private equity, infrastrukturních investic nebo kryptoměn. Máme zde nový pojem “digitální zlato” bitcoin nebo bylo zavedeno tzv. ETF (jeden cenný papír, který se skládá někdy až ze stovek a tisíce firem rozložených v malých poměrech a často kopíruje určitý index). První ETF bylo v USA spuštěno v roce 1993 a dnes je to masivně využívaný nástroj především z řad institucionálních investorů. V analytických procesech se využívá AI – to jsou pojmy, které jsme vůbec dříve neznali.
Trhy jsou globální, rychlé a technologicky vyspělé. Co se ale nezměnilo, je význam důvěry, odpovědnosti, úměra riziko versus očekávaný výnos, nebo to, že investování vyžaduje dlouhodobý investiční horizont.
Mezi Vaše zájmy patří golf, tenis, lyžování, fitness nebo cestování. Jak moc je pro vás důležitý sport?
Sport je pro mne důležitý z pohledu regenerace a odreagování, abych si udržela zdravý náhled. Kromě sportu se mi časem vytříbily i další koníčky, které mi pomáhají udržet si rovnováhu a energii. Snažím se každý večer zklidnit, trávit nějaký čas pouze sama se sebou a pracovat se svojí energií. Ráda trávím čas v přírodě, dávám přednost klidnějšímu prostředí před městem.
